Poslední dobou mám nějaký smutky tak nějak ze všeho kolem mě... občas to na mě takhle padne... možná je to počasím... ale možná taky úplně něčím jiným... vlastně sama nevím... a zároveň trochu vím... těžké, moc těžké vysvětlovat, ale pro spoustu lidí je to určitě stejně zbytečné, protože se do těhlech pocitů dokáží vcítit... původně jsem vůbec nechtěla být takhle melancholická... ale když jsem se ráno dozvěděla o Davidovi, bylo to tak nějak to poslední smutné ze smutného a muselo to ven... tak teď už jen snad, že všechny příští příspěvky budou pozitivnější... nebo nejlépe úplně pozitivní. Tak tochu prosím. A nakonec... jedna vzpomínková... sbohem Bowie.
Žádné komentáře:
Okomentovat